Některé věci nejdou uspěchat…

Některé věci nejdou uspěchat.

• Nemůžeme číst slova, když neznáme písmena…
• Nemůžeme číst věty, když neumíme přečíst slova…
• Nemůžeme číst příběhy, když neumíme přečíst věty…

Ve vývoji řeči a následně i v logopedii je to stejné.

ZVUKY – SLABIKY – SLOVA – VĚTY, BÁSNIČKY, PŘÍBĚHY

Připadá Vám to naprosto jasné? A dodržujete to skutečně i v praxi, když s dětmi trénujete logopedii?

Veeelmi často totiž vidím, že rodiče po dětech chtějí:

❌ Některou hlásku ve slovech, i když ji dítě nemá ještě správně nastavenou, neumí ji úplně správně vytvořit nebo někdy ano a někdy ne… Často to vídám například u sykavek, kdy dítě nemá sykavku správně vyvozenou a už trénuje ve slovech… Pozor na to, tímto fixujete nesprávnou výslovnost.

❌ Opakování různých básniček a říkanek, když dítě zatím umí danou hlásku vyslovit správně jen někdy někde… Tady pozor i na to opakování. Určitě si můžete ve správné fázi nácviku (když už dítě danou hlásku ve slovech bezpečně zvládá) říkat říkanky, zpívat písničky apod. Ale nemělo by být jediné a ani hlavní cvičení to, že po Vás dítě něco jen opakuje. Mnohem lepší je, když dítě něco pojmenovává, vypráví samo, popisuje, hledá danou hlásku apod.

Jaký je správný postup?

✅ Ke každé hlásce patří PŘÍPRAVNÁ CVIČENÍ. Ta jsou u každé hlásky jiná. Například u L je potřeba procvičit a posilnit jazyk. U CH je potřeba najít a nacvičit správný výdechový proud vzduchu. U sykavek je potřeba procvičit jazyk, výdechový proud vzduchu i sluchové vnímání… čím obtížnější hláska, tím více času je potřeba věnovat přípravným cvičením. Nejvíce tedy u R a sykavek. Tato fáze nelze přeskočit. Nebo jinak. Lze přeskočit. Ale skutečně se to nevyplatí, často jste pak třeba na hlásce R zaseknutí rok jen proto, že nebyl dostatečně procvičený jazyk

✅ Navazuje VYVOZOVACÍ FÁZE, kdy už je vše připraveno a my se můžeme pustit do zkoušení samotné hlásky. Některé se vyplatí zkoušet rovnou ve slabice či ve spojení s některou hláskou, ale ne rovnou slova! Třeba R se nám nejčastěji povede jako TR či DR. L se zase nejlépe trénuje rovnou jako LA. Ale třeba CH jde často jako samotné chrochtání – CH-CH-CH. Nespěchejte. Nechte si čas, ať je zvuk perfektní. Hlavně u sykavek – trénujte nejprve SAMOTNÝ ZVUK JEDNÉ SYKAVKY. Ne rovnou slova. Ne více sykavek najednou, pak se často divíte, proč se Vašemu dítěti sykavky stále pletou.

✅ Následuje FÁZE FIXACE, kdy dítě umí danou hlásku správně vyslovit a my ji postupně zapojujeme do různých slov a různých spojení. Tady také velmi doporučuji nespěchat. Hooodně si říkejte ta slova, kde už daná hláska zní skvěle, hodně chvalte, radujte se, kde všude už to jde, vyzdvihněte pokroky A postupně zkoušejte další a další slova a spojení. Různé hlásky jsou v různých spojeních různě náročné, stoji za to dodržovat pořadí. Třeba R je obvykle nejlehčí ve spojení TR a DR a naopak nejtěžší je samotné či ve spojení se samohláskou. L je naopak nejlehčí ve spojení se samohláskou a nejlépe na začátku slova či slabiky. Nejtěžší bývá tam, kde je trochu schované jako třeba ve slovech delfín či kabelka

✅ Když už se daná hláska daří v nejrůznějších slovech a spojeních, přichází FÁZE AUTOMATIZACE a čas pro jakékoli básničky, říkanky, dějové obrázky, hledání rozdílů, hledání dané hlásky kdykoli, kdekoli. Zkrátka je čas začít danou hlásku používat, což také u různých hlásek trvá různě dlouho a bývá různě náročné. Například K děti velmi často začnou používat, jakmile se ho podaří vytvořit. Často i R se daří do řeči zařadit rychle. Naopak s L či sykavkami to bývá náročnější a delší.

Takže, prosím, buďte trpěliví a věnujte se poctivě všem fázím, opravdu to nejde uspěchat.

Stejně jako na fotce šestiletý piluje písmena, devítiletý zvládá kratší příběhy a dvanáctiletý už jen očima přeběhne jakýkoli text a ví, o čem byl. Ale také byl před pár lety na začátku a prošel všemi fázemi

Pokud nevíte, jak na to, jsou Vám k dispozici Hláskovníky, kde najdete vše k jednotlivým hláskám.