Kdy má dítě umět L? Kdy má umět R? Kdy vyhledat logopeda? Není pozdě? Není brzy?
Pojďme si na tyto otázky odpovědět. Pojďme se společně podívat na to, co je dobré vědět o vývoji výslovnosti.
Vývoj výslovnosti je velmi individuální a závisí na celé řadě faktorů, které by vydaly na samostatný článek a jistě ho brzy napíšu. Pro orientaci se uvádí tato tabulka:
Názorně ukazuje, kdy by si mělo dítě osvojit které hlásky. Ještě důležitější ale je, že ukazuje, jak postupuje vývoj hlásek jako takový, tedy jak na sebe hlásky navazují. To je velmi důležité a málo zmiňované. Dítě si osvojuje hlásky od těch nejjednodušších (samohlásky a snadno odezíratelné souhlásky P,B,M) až po ty nejsložitější (sykavky, R a Ř). Než dítě dojde od samohlásek k sykavkám, R a Ř uplyne přibližně 5 let, během kterých postupně přidává další a další hlásky souběžně s tím, jak se zlepšují zejména jeho motorické dovednosti a sluchové rozlišování. Ve vývoji hlásek nelze přeskakovat, je nutné budovat pevné základy a postupně přidávat další hlásky. Jen pro ilustraci – bez perfektního zvládnutí T, D, N a L si dítě neosvojí R. Bez zvládnutí R a Š si dítě neosvojí Ř. A takových příkladů by se našlo více.
S přihlédnutím k výše uvedenému podle klasické logopedické literatury rozlišujeme výslovnost nesprávnou a vadnou. Nesprávná je výslovnost v případě, že dítě ještě některou hlásku neovládá a v řeči ji vynechává, nebo ji nahrazuje hláskou jednodušší (typicky u hlásky R, kdy dítě říká např. namísto slova ruka slovo juka, luka či wuka). Jedná se o běžný vývojový jev, nicméně po uplynutí doby uvedené v tabulce výše, je dobré se zamyslet, proč dítě danou hlásku ještě neříká, případně se podívat, zda zvládá všechny hlásky vývojově jednodušší. O vadné výslovnosti mluvíme v případě, že dítě vyslovuje určitou hlásku zcela odlišným způsobem, který se v češtině nevyskytuje. Typicky se jedná o „ráčkování“ (velární R) či mezizubní sykavky. Pokud dítě začne kdykoli ve vývoji vyslovovat některou hlásku zcela odlišným způsobem, je to důvod k návštěvě logopeda.
A jaké jsou z hlediska výslovnosti nejčastější situace, kdy je dobré neotálet s návštěvou logopeda?
Zejména poslední tři uvedené případy jsou velmi časté nesprávné návyky. Zachytí-li se hned na počátku, lze dítěti poměrně snadno ukázat správný způsob tvoření a dítě na něj v krátké době přistoupí. Pokud se ale nesprávný návyk dlouhým užívání zafixuje, je pak logopedická terapie dlouhá, obtížná a bohužel ne vždy je výsledkem zcela správná výslovnost. Vždy je ale na místě uvažovat i o tom, zda je dítě již schopné spolupráce. Zda bude s logopedem komunikovat, zda bude ochotno plnit zadaná cvičení…
Z mých zkušeností vyplývá, že mnoho je možné zvládnout doma v rámci her, pokud rodič ví, co a jak je teď potřeba s dítětem cvičit. Doma můžeme společně vše prozkoumat a vybudovat pevné základy – vnímání vlastního těla, motoriku obecně i nejjemnější pohyby rtů, čelisti, jazyka, dýchání a sladění toho všeho. Mnohdy se výslovnost vylepší v podstatě „sama“.
A pokud ještě kousek chybí, dítě je mnohem lépe připraveno ke spolupráci s logopedem, protože už má velký kus práce zvládnutý. Vysvětlení všech souvislostí a budování pevných základů Vám nabízím v kurzech Jak na hlásky LDRŘ a Jak na sykavky, se kterými můžete začít již od 4 let. Laskavě, hravě, zcela dle Vašich možností a možností Vašeho dítěte.
Inspiroval Vás článek?
S ČÍM MŮŽETE ZAČÍT JIŽ DNES?