MOJE NEJMILEJŠÍ „TOVÁŘOVA TOBYLA“ 

Můj nejmladší syn Jiřík v zásadě „K“ umí, ale ještě do sebe vše nezapadlo a nepoužívá ho. Je úplně jiný materiál, než jeho snaživí bratři, kteří vše chtěli pochopit a všechno chtěli umět.

Jiřík: „Já nepotřebuju K.“
Já: „Ale někdy Ti není rozumět, co říkáš, některá slova pak znějí úplně jinak.“
Jiřík: „Ty mi nerozumíš?“
Já: „Já Ti rozumím…“
Jiřík: „Tak to mi stačí.“

Eh… 😁

Jdeme tedy hodně přes tělo, protože Jiřík takový je, hledáme ty správné pocity v těle, abychom tam někde našli i to „K“. A někdy to dopadá tak, jak jsem napsala výše 😊.

Někdy je zkrátka potřeba věřit a vytrvale společně zkoušet a hledat cestičky. Ať ke „K“, jiné hlásce nebo složitějším problémům v jazykovém či řečovém vývoji.

Mnoho cestiček nám můžou ukázat Hláskovníky, ve který se zaměřuji na všechny Vaše otázky ke každé jednotlivé hlásce.