Předřečové období je velmi významnou a často opomíjenou etapou ve vývoji řeči. Je to doba od narození do prvních slov. Obvykle trvá cca 1 rok, ale může trvat i 2 či 3 roky.
Pokud se některá fáze opozdí, velmi pravděpodobně se posunou i další fáze. V předřečovém období se budují PEVNÉ ZÁKLADY PRO MLUVENOU ŘEČ.
Řeč je nejjemnější motorika, její vývoj je závislý na správném průběhu celkového motorického vývoje. Dbejme tedy na to, aby dítě mělo dostatek času a prostoru k objevování a zkoumání. Je důležité, aby proběhly všechny vývojové fáze včetně plazení a lezení.
Když s dítětem mluvíme, vždy se snažíme, aby se na nám dívalo do obličeje, učí se tak rozpoznávat naše emoce i pohyby úst, obojí mu pomůže lépe vnímat řeč a rozumět jí. Mysleme na to a vždy přibližme obličej k dítěti, aby mohlo dobře zaostřit a sledovat nás.
Kolem 8. měsíce dítě začíná chápat, že předměty nemizí, když je v danou chvíli nevidí. V této fázi proto začíná dávat smysl si pamatovat, že k určitým předmětům či osobám patří určitá slova. Je proto velmi vhodné vše pojmenovávat krátce, jasně a stále stejně, aby si dítě mohlo postupně propojit slova a objekty, k nimž se slova vztahují. Doporučuje se na děti mluvit v podstatě jednoslovně či alespoň první slovo zdůraznit – když se dítě např. zadívá na auto, tak říct jako první AUTO a každý den znovu a znovu… V tomto období vývoji řeči zkrátka svědčí opakované činnosti s opakovanými pojmenováními.
Je základem komunikace – něco mě zaujalo, chci se o to podělit. Objevuje se také kolem 8. měsíce a projevuje se tím, že dítě dokáže zároveň sledovat předmět, který ho zaujal a dát blízké osobě najevo, že má o tento předmět zájem – může jít jen o střídavý pohled na věc a na osobu, nebo ukazování, natahování se, vydávání zvuků…
Jsou přirozenou součástí vývoje řeči zejména v období od 8 do 16 měsíců, kdy už jejich funkci z většiny přebírají slova. Je velmi vhodné podporovat řeč gesty, usnadňuje to porozumění i dorozumění.
V předřečovém období by dítě mělo pochopit, že mluvit má smysl – může tím dosáhnout naplnění svých potřeb (podat hračku, dostat napít), může prožívat příjemné pocity, legraci. Měli bychom reagovat na jakoukoli snahu dítěte o komunikaci, aby vědělo, že mu nasloucháme a že má smysl se snažit nám něco sdělit.
Podporujeme dítě ve hře se zvuky, podporujeme situace, ve kterých vydává nejrůznější zvuky, podporujeme i situace, ve kterých soustředěně naslouchá zvukům. Necháváme ho experimentovat. A rozhodně ho zvuky nezahlcujeme. Pozor na stálou zvukovou kulisu v podobě stále zapnuté televize, rádia apod., to může velmi negativně ovlivnit vývoj sluchového vnímání.
Necháme dítě experimentovat také s mluvidly, nabízíme vhodné pomůcky, které stimulují aktivitu svalů tváří, úst, jazyka. Pokud možno nepoužíváme dudlík.
Pokud vše výše uvedené funguje, můžete se brzy těšit na první slůvka! A kdyby to náhodou nebylo přesně v roce, nevěšte hlavu, každé dítě má své individuální tempo.
Inspiroval Vás článek?
S ČÍM MŮŽETE ZAČÍT JIŽ DNES?