O sluchovém vnímání bylo řečeno a napsáno mnohé. Bezesporu je nezbytnou podmínkou k tomu, aby dítě správně mluvilo, dokonce i k tomu, aby se vůbec vyvinula mluvená řeč.
Máte-li kdykoli během vývoje dítěte podezření, že jeho sluch není úplně v pořádku, řešte to co nejdříve. I navzdory rozsáhlému screeningu, který v ČR probíhá v rámci preventivních prohlídek, se může stát, že sluchová vada unikne pozornosti. Nebo se mohou problémy objevit po prodělané nemoci, opakovaných rýmách, zánětech středního ucha apod. I drobná nerozpoznaná sluchová vada může mít na vývoj řeči dítěte zásadní vliv.
I když má ale dítě v pořádku sluch, tedy zvukové signály zachytí správně, je ještě dlouhá cesta, než se signály dostanou do mozku a také velmi záleží na to, jak se v mozku zpracují. Můžeme se potom bavit o nejrůznějších oblastech sluchového vnímání, kterými jsou například:
Základem je rozlišování sluchové figury a pozadí. Zní to složitě, ale je to jednoduché. Jedná se rozlišení důležitého zvuku mezi nedůležitými. Je to něco, co trénujeme již od narození. Nebo také ne. Už u miminka brzy vidíme, že začíná reagovat na některé zvuky. Pozná hlas maminky. Postupně pozná oslovení jménem, začne poznávat některá důležitá slova – ham, pápá, pojmenování blízkých lidí, domácího mazlíčka apod. Poznalo pro sebe důležité zvuky mezi dalšími zvuky, které ho obklopují a reaguje na ně. Skvělé!
Někdy to ale děťátku nechtěně trochu komplikujeme a vytváříme mu trvalou zvukovou kulisu v podobě puštěné televize, hudby. Někdy i tím, že na dítě mluvíme v podstatě nepřetržitě a ono v toku řeči ztrácí přehled a tak trochu si sluchové vnímání vypíná. Proto jedno z prvních doporučení, které dávám maminkám, pokud první slůvka nepřicházejí, bývá zestručnit své výpovědi. Nemluvit stále. Používat jednoduchá a stále stejná pojmenování pro věci, které dítě baví a zajímají. Trochu mu tím pomoci najít to důležité, to, co by mohlo chtít používat a tedy by mu mohlo pomoci se rozpovídat.
I v mnohem pozdějším věku mívají děti problémy se sluchovou pozorností, vyruší je vše, co se kde šustne. Zde bych chtěla podotknout, že nemusí být problém jen ve sluchovém vnímání, ale ve chvíli, kdy je skutečně dítě snadno vyrušitelné okolními zvuky, neustále monitoruje okolí, může jít o přetrvávající primární reflexy a určitě stojí za to se na ně mrknout.
Pokud jste v situaci, kdy trénujete sluchové vnímání horem dolem a ono stále nic, zamyslete se také o vestibulárním systému jakožto koordinačním a integračním centru zdaleka nejen pro rovnováhu a sluchové vnímání. Někdy bývá problém tam.
Ale touž trošičku zabíháme do složitostí. Jsme na prahu léta a je toho mnoho, čím můžeme sluchové vnímání podpořit kdykoli, kdekoli:
Inspiroval Vás článek?
S ČÍM MŮŽETE ZAČÍT JIŽ DNES?