Povinné předškolní vzdělávání je v České republice zavedeno od roku 2017/2018. Přiznám se, že se ježím ze všeho, co je povinné. Plošně stejné pro všechny. Musíme. Protože našemu dítěti je 5 a brzy mu bude 6. To je celé. Nikdo se neptá, jaké to dítě teď je, jak se má, jak se cítí, jak je zralé ve kterých oblastech, co mu jde, co ho baví, co mu nejde, v čem si není jisté… Zkrátka je čas zahájit předškolní přípravu.
Sleduji, co se děje od zahájení povinného předškolního vzdělávání. Většina mých dětských klientů spadá do této kategorie. V mnoha mateřských školách nastala velká chuť a snaha zodpovědně plnit předškolní přípravu. Každý předškoláček má svůj šanon, kde se během roku kupí vyplněné grafomotorické a jiné a pracovní listy. Nádhera. Pro ty, kteří jsou schopni vyplňovat ty pro všechny stejné pracovní listy.
A co ti, kteří toho schopni nejsou?
„Maminko, měla byste si s Honzíkem víc kreslit. Viděla jste, jak drží tužku?“
„Maminko, vy si s Emičkou doma nepovídáte pohádky? Vždyť ona tu červenou řepu dneska vůbec nedala dohromady!“
Setkávám se dnes a denně u rodičů s pocitem selhání a frustrace…
„Tak oni to všichni umí, jen to moje dítě ne… Co jsem udělala špatně?“
Nejspíš vůbec nic. Z mého pohledu je špatně systém, který chce, aby všechny 5-6leté děti zvládaly totéž. Před zahájením povinného předškolního vzdělávání byl určitým stresem zápis do školy. Teď se pro mnohé rodiče a děti stres line celým předškolním rokem. Protože se nevejdeme do tabulek, neplníme, co by mělo být splněno.
Ráda bych řekla, že rozdíly mezi dětmi předškolního věku jsou obrovské. Mnohé paní učitelky v mateřských školách jsou úžasné a myslí to velmi dobře. Ale bohužel ne všechny mají dostatek informací a většina z nich nemá úplně časoprostorové možnosti pro zajištění individuální rozvíjení dětí, které by to potřebovaly jinak. A těch dětí, kterým by se hodil jiný přístup, je mnoho.
Jednoznačně celostní. Vedený uvědoměním, že předškolní dovednosti, na které se tolik dbá – grafomotorika, řeč, předčtenářské a předmatematické dovednosti, už jsou vyšší funkce. Máme tedy i určité „nižší funkce“, nikoli ve smyslu nižší důležitosti, ale ve smyslu pevných základů. Hmatové vnímání, propriocepci, vestibulární systém…
Možná to zní složitě, ale princip je jednoduchý – dítě musí nejprve skvěle vnímat sebe, své tělo, musí se cítit ve svém těle dobře a v bezpečí. Stejně tak v prostředí, kde se má něco učit. To, že ho nebude rušit jeho vlastní tělo ani okolní prostředí, mu zajistí dostatek volné pozornosti, kterou může věnovat soustředěné činnosti. K tomu je také zapotřebí přiměřená motorika a koordinace celková a postupně i ta jemná, grafomotorika a oromotorika. Vše musí být v souladu s ostatními smysly a jejich vjemy, zejména zrakem a sluchem…
Ano, ale má to své logické souvislosti i své kouzlo. Když podpoříme dítě právě tam, kde to potřebuje, mohou se posunout mnohé další propojené oblasti. Někdy nám to připadá až zázračné, ale je to skutečně jen krásný důsledek vývojových souvislostí.
A právě proto se nesmí předškolní příprava omezit na pro všechny děti stejná cvičení předškolních dovedností. Nebojme se hloubek a souvislostí. Pojďme je společně prozkoumat a ušít Vašemu dítěti na míru v online kurzu pro rodiče a děti Předškolní příprava s logopedkou!
Zatím se mějte krásně a třeba se uvidíme na webináři, který brzy chystám ohledně školní přípravy, případně v kurzu, který můžete nyní koupit v předprodeji.
Inspiroval Vás článek?
S ČÍM MŮŽETE ZAČÍT JIŽ DNES?