Zahrnuje spolupráci s v souvislosti s řečí méně zmiňovanými smysly – vestibulární systém, propriocepce a hmatové vnímání. Je ale velmi důležité si uvědomit, že pokud dítě nedostatečně vnímá vlastní tělo, může mít problémy s vyjadřováním časoprostorových vztahů. Nevnímám-li jasně, že já jsem tady a teď, těžko mohu vyjádřit, co bylo, je a bude, nebo co je přede mnou, za mnou, vedle mě… Zároveň pokud má dítě obtíže s vnímáním vlastního těla, patrně nebude dobře vnímat ani jeho jednotlivé části potřebné k řeči. Dalo by se říci, že nedokáže správně „vyhmátnout“ určitou hlásku. Netrefí, že třeba pro L má mít přesně takto rozevřené čelisti, takto nastavené rty a na tomto místě právě tak silně opřený jazyk. Někdy je vnímání těla tím, čím musíme v logopedii začít.

Tvoří velmi důležitý základ pro řeč. Pokud dítě dýchá ústy, ochabují mu svaly kolem úst a svaly jazyka. Navíc nemá k dispozici dostatečný výdechový proud vzduchu k realizaci některých hlásek.